Stejně jako kláštery evropské byly i ty na Arabském poloostrově centry kultury a vzdělanosti. Mniši z jednotlivých klášterů spolu komunikovali a korespondovali i s různými náboženskými autoritami, není proto divu, že se káva rychle rozšířila po celém arabském světě. Už na počátku 16. století se pak v Persii etablují první veřejné kavárny, persky nazývané qahveh-khaneh, v nichž hosté kromě konzumace kávy diskutují, poslouchají hudbu, tančí nebo třeba hrají v šach.
V arabských zemích rozvoj kaváren zbrzdil krátkodobý zákaz konzumace kávy v Mekce (1512-1524), který byl závazný pro všechny muslimy, záhy po zrušení restrikcí se však kavárny znovu vzmáhají. Z arabštiny ostatně pochází název nápoje, slovo qahwa bylo postupně přejato do většiny evropských jazyků. Byli to ovšem Osmané, nikoli Arabové, kdo nápoj do Evropy přinesl.
Než byli osmanští Turci v roce 1683 poraženi u Vídně, podařilo se jim ovládnout výraznou část Evropy, kromě Balkánu třeba Uhry nebo dnešní Rumunsko. A na všechna dobytá území mimo jiné přinesli také recept na svůj oblíbený horký nápoj. V těchto lokalitách je dodnes populární příprava kávy v typické kónické nádobě, turecké džezvě.
Po Osmanech převzali štafetu Italové, konkrétně podnikaví Benátčané, kteří s jinověrci bez skrupulí obchodovali. Historické prameny se poněkud rozcházejí, pokud jde o přesný rok, první benátská kavárna však byla otevřena mezi lety 1630 a 1645 a Itálie se tak stává kolébkou evropské kavárenské tradice. Ostatně, Italové si na kvalitní kávu potrpí dodnes.
Jakmile se káva prosadila v křesťanské Itálii, mohla se šířit i do dalších států – nejprve do Anglie a Francie, později také do Habsburské monarchie a posléze i do zemí Koruny české. Provozovateli prvních kaváren často nebyli místní obyvatelé, podniky si většinou otevírali různí obchodní cestující, židé, Peršani nebo vojenští vysloužilci, kteří se k receptu na kávu dostali po bitvách na Osmany ovládaném území. Tak tomu bylo i v případě polsko-litevského šlechtice a bývalého kozáka Kulczyckého, který ve Vídni po neúspěšném obléhání rakouské metropole Osmany otevřel první kavárnu. A odtud byl jen skok do Brna a později do Prahy.
Zrnka historie I – Legendy a mýty
2017